Při vzpomínkách na dětství si Vánoce vybavíme jako jedno z nejšťastnějších období v roce. I jako dospělí toužíme znovu zažívat pocity bezpečí a lásky, které jsou s ním spojeny. A jelikož láska prochází žaludkem, hojnost sváteční tabule nás vybízí dopřát si, co hrdlo ráčí. Pokud se ale potýkáme se svou váhou, znamená pro nás sacharidová smršť v podobě cukroví a svařáku jasná kila navíc. Následně si v rámci novoročního předsevzetí naordinujeme dietu. Má to smysl? A co na to organismus?
Nejprve se podíváme, jak to funguje v přírodě. S příchodem zimy je naše tělo nastaveno vytvořit si zásoby. Je to logické. Chlad je pro tělo stres a přísun potravin byl omezený, ne jako dnes. I sportovat bychom měli přiměřeně. Je přirozené, že se nám chce více spát a odpočívat ve vyhřátém příbytku. Hubnout v zimě je náročné, výhodnější je vyčkat do poloviny února, kdy se energie začíná obracet. Neznamená to ale plácat páté přes deváté.
Prázdné kalorie vyměnit za výživné
Zkuste pšeničnou mouku vyměnit za celozrnnou ječnou a konopný protein, rafinovaný cukr za kokosový nebo datlové pyré, ztužené rostlinné tuky za ořechová másla, smažené brambůrky za pražená semínka. Z hlediska kalorií si nepolepšíme, zato si ale dopřejeme cenné mikroživiny a vlákninu, která nás zasytí.
Dám si, ale jenom jeden!
Emoce při jídle jsou neméně důležité. Nejlepší je ochutnávat s radostí i rozumem, abychom následně nesklouzli k výčitkám. A hlavně užívat si společnosti svých blízkých, především ta nás má naplnit pohodou. Spořádat krabici vanilkových rohlíčků by už mohlo ukazovat na emoční zajídání, psychologický problém, při němž je vhodné vyhledat pomoc odborníka.
Zimu bychom měli využít k odpočinku, rozjímání, třídění priorit a plánů na aktivnější část roku. A pokud to s jídlem nebo pitím přeci jen přeženeme, můžeme to vyvážit zeleným vyprošťovákem, např. mladým ječmenem, který nás z toho dostane.